Vlastní vyhledávání


 Hlavní menu
· Oficiální stránky města Strakonice
· Strakonický deník
· Webová kamera


 Kultura
· Program kin
· Městský dům kultury
· Divadelní sezona
· Kruh přátel hudby
· Skupovy Strakonice
· Mažoretky
· Jamboree
· Rumpálování
· Dudácký festival
· Adventní trhy


 Kdo je on-line
Návštěvníci : 11
Uživatelé     : 0


Jste anonymní návštěvník. Můžete se registrovat kliknutím zde



 Redakce

Kontakt do redakce:

administrátor systému: Petr.Kolinger/ at /Strakonice.cz

Robert Malota
Robert.Malota/ at /Strakonice.cz



Křest nového CD Pošumavské dudácké muziky „Strakonické dudy“
Poslal:: Petr
Vytisknout stránku
Strakonice Ve středu 12.12. 2007 se koná v knihovně Strakonického hradu křest nového CD Pošumavské dudácké muziky „Strakonické dudy“, které bylo vydáno za podpory Ministerstva kultury (dotační program Podpora tradiční lidové kultury 2007) a Města Strakonice. V rámci tohoto „křtu“ zde také poprvé zazní literárně hudební pásmo „Okolo Strakonic …“. Při této příležitosti se nám podařilo učinit interview s autorem úprav a dramaturgem tohoto CD, vedoucím Pošumavské dudácké muziky Tomášem Spurným, který sice žije v zahraničí, ale dále se podílí na některých projektech v České republice.

Proč jste se rozhodli natočit CD s názvem Strakonické dudy a co je na tomto CD vlastně nového?

Naše kapela od svého založení prezentovala spíše víceméně písně ze Šumavy, Pošumaví a šumavského Podlesí a toto CD má býti vlastně takovým holdem Strakonicku, jako místu, opředeném dudáckou tradicí. Zároveň jsme se chtěli vyhnout dosavadnímu vžitému klišé hudebních pro dudáckou muziku, jak je známe z nahrávek Konrádyho dudácké muziky, souboru Úsměv z Horní Břízy, produkcí dalších souborů (Úsvit, Furiant, Prácheňský soubor písní a tanců či Strakonická dudácká muzika). Všechny tyto jmenované soubory a řada dalších dudáckých muzik vycházela hudebně z okolí, které je obklopovalo a i autoři jejich úprav nějak museli reagovat na folklorní poptávku své doby a přizpůsobit tak lidovou hudbu reprezentačním účelům, např. ve větším obsazení, plnějším zvuku souboru, tanečním kreacím na podiu apod. Jistou roli zde hrálo i ovlivnění rozhlasovým šířením některých souborů, které se pro ty mladší pochopitelně stávaly vzorem. My jsem se naproti tomu snažili se od těchto tendencí osvobodit a vybrané písně upravit v takovém duchu, jaký vyzařují nejstarší nahrávky dudáckých muzik v Čechách a nejstarší zápisy partitur dudácké muziky. Velkou stylovou inspirací pro mne v tomto směru byly zvukové záznamy z voskových válečků Edisonova fonografu z roku 1909, staré snímky dudáckých muzik z tzv. šelakových desek z roku 1919 a notové prameny, zapsané v rozmezí let 1819 – 1893. V tomto stylu jsme se tedy snažili většinou písničky ze Strakonicka prezentovat. K CD ještě připravujeme zpěvníček a rovněž vydání partitur písní pro dudáckou muziku, aby se tento repertoár v tomto autentickém „rouchu“ mohl dále šířit a pěstovat. Zároveň je toto CD vzpomínkou na vynikající strakonickou osobnost, pana učitele Josefa Formánka, otce známého Jaroslava Formánka. Formánkova rukopisná písňová sbírka, kterou vlastní Muzeum středního Pootaví, by si určitě zasloužila samostatnou publikaci, např. v rámci MDF.

Vy jste nazval křest tohoto CD, vlastně jeho prezentaci, „Okolo Strakonic …“. Proč tento název?

Já jsem v ten večer nechtěl příliš mluvit, chtěl jsem dát slovo víceméně muzice a chtěl jsem, aby ten večer měl takové své regionální svébytné kouzlo, jakýsi strakonický kolorit. Vzpomněl jsem si na své začátky s dudáckou muzikou České hudební mládeže v roce 1985, kdy jsme s Tatjanou Tláskalovou dělali takový malý soutěžní pořad na přehlídku klubových pořadů ČHM v Líšně, kde jsem písničky doplnili několika básněmi Miloše Tůmy, bývalého ředitele Muzea středního Pootaví ve Strakonicích. Sáhl jsem tedy po té sbírce s názvem Okolo Strakonic po dlouhé době znovu a užasl jsem nad tím, jak tyto básně, psané v duchu našich básníků-klasiků výborně korespondují s nahranými písněmi a dokonce i s atmosférou adventu, kdy si lidé vyprávěli za dlouhých večerů rádi různé historky a pověsti. Pak již zbývalo jen ty písně a básně trochu přeuspořádat, rozdělit mezi hlasy, angažovat dva dobré herce, také ze Strakonic, a program pro tento večer s ryze strakonickým koloritem byl hotov. Někdy mám pocit, že se v našem kraji na lidi, kteří mají velké zásluhy o kulturu, často zapomíná. Mrzelo mne například, že v poslední knize o Strakonicích není vůbec žádná zmínka o práci mého otce jak s dudáckými muzikami na ZUŠ a Strakonickou dudáckou muzikou, tak o jeho učitelské muzikantské činnosti a výuce dud, i o řadě žáků, které na dudy vyučil. Tentokrát jsem chtěl připomenout jinou osobnost. Miloš Tůma byl podle mého názoru velmi nadaný a dobrý básník, za jeho éry ředitelování v Muzeu se tu scházely neuveřitelné osobnosti, měl řadu přátel umělců, spisovatelů, muzikantů. Velmi úzké přátelství ho spojovalo např. s Ladislavem Stehlíkem a je to patrno i v jeho verších. Tímto tedy chci zároveň vzdá i jemu hold a poděkování za literární odkaz.

Vy žijete v zahraničí a ve Strakonicích se vlastně často neobjevujete. Je tato akce pro Vás určitou výjimkou ve Vaší současné práci?

Já jsem odešel z Čech před dvěma a půl lety, tenkrát jsem ale pracoval a působil více v Písku než ve Strakonicích. V současnosti se věnuji především klasické hudbě, zrovna před týdnem jsem měl velmi úspěšný koncert pro hudební nakladatelství Bärenreiter v Kasselu. Tato firma má i své zastoupení v Praze. Na písňovém večeru s Dagmar Peckovou jsme tam provedli program z výhradně českých autorů a písně Gustava Mahlera. Mé koncerty s pěvci mne přivádějí do různých zemí a měst. Během mého působení v Německu to již bylo asi na 50 koncertů po Evropě a v Kanadě s pěvci z Německa, Velké Británie, Norska a dalších zemí. Vlastně se divím, že při tom ještě stíhám hudebně pedagogickou práci, mám tím na mysli soukromou výuku klavíru a dud. O ty samozřejmě není takový zájem, ale mám např. jednu žákyni, která lítá na hodiny až z Vídně, jinak učím dudy převážně v Rakousku a v poslední době usiluji o založení dudáckých kurzů včetně dudáckých kapel v česko-rakousko-německém obsazení, kde by se mohli zájemci o dudáckou tradici těchto zemí společně setkat, něco naučit a vyměnit své zkušenosti, repertoár atd. Rovněž spolupracuji velmi úzce s Chebským spolkem (Bund der Egerländer), kde se snažím podobným způsobem, jako na tomto CD, pěstovat a přibližovat chebskou dudáckou tradici.

Jak vypadá Vaše činnost s Pošumavskou dudáckou muzikou? S nimi nevystupujete asi tak často.

To je pravda, ta vzdálenost je určitý problém, respektive člověk nemůže být úplně u všeho. Pokud samozřejmě pořadatel akce je schopen uhradit mou cestu, nikdy neváhám vystoupit. Pokaždé, když přijedu do Čech, objevím se na zkoušce. Také pro ně dále píši a noty posílám. Můj velký dík patří Václavovi Martanovi, že to netěžší po mně převzal. On je vlastně ve všem nyní hlavní organizátor a praktický vedoucí a já řídím jen hudební věci a ještě mnohdy po internetu či e-mailu. Přesto se nám podařilo v loňském roce uskutečnit řadu společných dobrých vystoupení. Byl sem s PDM na Moravě (dvou denní účinkování na festivalu v Uherském Hradišti), v Mariazell (Muzikantská pouť), v Balingenu ve Švábsku (Mezinárodní dudácký festival) a vrchol byl i tříhodinový adventní koncert v Berlíně, který jsem zařizoval z Německa a na místo jsme se sjeli ze dvou stran. Tenkrát nám krásně vypomohl Víťa Režný. Na natáčení CD a zkoušky jsem též přijel do Čech, dokonce to bylo nutné na dvakrát, protože poprvé jsme přijel s chřipkou a značně indisponovaný. To je též důvod, proč jsem na tomto CD tolik nezpíval.

Pane Spurný, úplně na závěr. Co byste přál Strakonicku nebo Strakonicím do budoucnosti?

Já bych přál tomuto městu i regionu především velký rozkvět kultury a vědy ve všech oblastech. Pro mne byly vlastně jednou z inspirací pro práci na tomto CD vzpomínky na dětství. Na první festivaly, které jsem v Strakonicích prožil. Na krásná zákoutí města, staré domy, zeleň před zámkem, domky na břehu Otavy u Markéty, rodný domek F. L. Čelakovského, Plánkův dům, válcové mlýny, Podskalí, náměstíčko kolem staré synagogy atd. To vše zmizelo. Bohužel se nám to nepodařilo uchovat. Škoda. Přál bych Strakonicím i nám všem, aby k takovým věcem již nikdy nedocházelo. Aby tu vzkvétala kultura a historické vědomí, aby tu žilo co nejvíce osobností, které by tu nalezly vždy dost prostoru a inspirace něco krásného vytvářet. To s sebou samozřejmě přináší obrovskou pluralitu názorů, a pokud někdy dojde kvůli tomu ke konfliktům, přál bych nám všem, aby z těch konfliktů vždy něco pozitivního vzniklo. Sám mám toto město i jeho okolí rád, jsem připraven a bude mne vždy těšit ke kulturnímu životu tohoto regionu mou prací přispívat.
 
 Přihlášení
Uživatelské jméno

Heslo

Ještě nemáte vytvořen účet? Můžete si jej vytvořit.


 Související odkazy
· Okresní úřad Strakonice
· Úřad práce Strakonice
· Více z Tématu - Strakonice
· Novinky od autora - Petr


Nejčtenější článek kategorie Strakonice:
Záplavy ve Strakonicích


Práhy
Pozor!! Komentář může poslat pouze registrovaný uživatel !!
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.
Re(Hodnocení: 0)
podle Nepřihlášený v 03.Kvě.2008 - 20:29
Order Viagra Přečíst zbytek komentáře...



NTS Computer, a.s
Váš dodavatel výpočetní techniky, počítačových sítí a bezdrátového Internetu


Stránka byla vygenerována za 0.022535 vteřiny.